Facebooku se nepodařilo odhalit násilné nenávistné projevy v reklamách od neziskových skupin

Test nemohl být o moc jednodušší – a Facebook stále selhal. Facebook a jeho mateřská společnost Meta opět propadly v testu, jak dobře dokážou odhalit zjevně násilné nenávistné projevy v reklamách zaslaných platformě neziskovými skupinami Global Witness a Foxglove.

Nenávistné zprávy se soustředily na Etiopii, kde interní dokumenty získané informátorkou Frances Haugenovou ukázaly, že neúčinné moderování Facebooku „doslova rozdmýchává etnické násilí“, jak uvedla ve svém svědectví v Kongresu v roce 2021. V březnu provedl Global Witness podobný test s nenávistnými projevy v Myanmaru, které se Facebooku také nepodařilo odhalit.

Skupina vytvořila 12 textových reklam, které používaly dehumanizující nenávistné projevy k výzvě k vraždě lidí patřících ke každé ze tří hlavních etnických skupin Etiopie – Amharům, Oromům a Tigrajcům. Systémy Facebooku schválily reklamy ke zveřejnění, stejně jako to udělaly s reklamami v Myanmaru. Reklamy ve skutečnosti nebyly na Facebooku zveřejněny.

Tentokrát však skupina informovala Meta o nezjištěných porušeních. Společnost uvedla, že reklamy neměly být schváleny, a poukázala na práci, kterou vykonala, aby na svých platformách zachytila ​​nenávistný obsah.

Týden poté, co se ozvala Meta, Global Witness předložila ke schválení další dvě reklamy, opět s nehoráznými nenávistnými projevy. Dvě reklamy napsané v amharštině, nejrozšířenějším jazyce v Etiopii, byly schváleny.

Meta řekla, že reklamy neměly být schváleny.

„Investovali jsme značné prostředky do bezpečnostních opatření v Etiopii, přidali jsme více zaměstnanců s místními odbornými znalostmi a vybudovali naši kapacitu pro zachycení nenávistného a pobuřujícího obsahu v nejrozšířenějších jazycích, včetně amharštiny,“ uvedla společnost v e-mailovém prohlášení a dodala, že stroje a lidé stále mohou dělat chyby. Prohlášení bylo totožné s tím, které obdržel Global Witness.

„Vybrali jsme ty nejhorší případy, na které jsme mohli myslet,“ řekla Rosie Sharpeová, aktivistka Global Witness. „Ty, které by měl Facebook nejsnáze odhalit. Nebyly to kódovaný jazyk. Nebyly to psí píšťalky. Byla to explicitní prohlášení, že tento typ lidí není člověk, nebo že by tento typ lidí měl zemřít hlady."

Meta neustále odmítá sdělit, kolik má moderátorů obsahu v zemích, kde angličtina není primárním jazykem. To zahrnuje moderátory v Etiopii, Myanmaru a dalších regionech, kde byl materiál zveřejněný na platformách společnosti spojen s reálným násilím.

V listopadu Meta uvedla, že odstranila příspěvek etiopského premiéra, který vyzýval občany, aby povstali a „pohřbili“ soupeřící tigrayské síly, které ohrožovaly hlavní město země.

Ve smazaném příspěvku Abiy řekl, že „povinnost zemřít za Etiopii patří nám všem“. Vyzval občany, aby se zmobilizovali „držením jakékoli zbraně nebo kapacity“.

Abiy však nadále zveřejňuje příspěvky na platformě, kde má 4.1 milionu sledujících. USA a další varovaly Etiopii před „dehumanizující rétorikou“ poté, co premiér v komentářích z července 2021 označil tigrayské síly za „rakovinu“ a „plevel“.

„Když se reklamy vyzývající ke genocidě v Etiopii opakovaně dostávají přes síť Facebooku – i když je problém označen Facebookem – existuje pouze jeden možný závěr: nikdo není doma,“ řekla Rosa Curling, ředitelka Foxglove, londýnské právní neziskové organizace, která se stala partnerem. s Global Witness ve svém vyšetřování. "Lety po genocidě v Myanmaru je jasné, že se Facebook nepoučil."